Kdo jsem?
Jmenuji se Kristýna Šebková a jsem původní profesí zdravotnický záchranář 😀 spíše tedy záchranářka, ale především jsem momentálně maminka dvou dětí na rodičovské dovolené.
Díky své původní profesi jsem připravená na ty chvilky, kdy se náhodou přihodí něco nečekaného a nepříjemného, jako je úraz.
Jak můj příběh začal?
Od té doby, co se mi narodilo moje první dítě, jsem se zapsala do klubu „věčně vyděšených“. Jestli máte děti, určitě víte, o čem mluvím, a jestli děti nemáte a teprve je čekáte, tak nezoufejte, brzy se v klubu potkáme. Je to takový ten normální šílený strach, co s Vámi začne bydlet, když se Vám narodí děti. Strach, že se jim něco stane, nebo že to jako rodiče poděláte.
Díky svým vědomostem patřím také do „klubu připravených“.
V případě, že moje děti spadnou, spálí se, něco spolknou, vdechnou nebo cokoliv jiného, vím, co mám dělat. Tyhle vědomosti mi dávají větší pocit jistoty pro mě i pro moje děti.
Obzvlášť, když žiji s manželem a svými dětmi v zahraničí, kde je jiný systém nemocniční péče a hlavně na začátku pobytu také velká jazyková bariéra. Představte si, že voláte na záchrannou službu a nevíte, co máte říct. Natož abyste rozuměli jejich radám. V takových chvílích je znalost první pomoci jako sůl nad zlato.
Buďte připraveni i Vy!
To, že znám zásady první pomoci, neznamená, že se nebojím o své děti. Bojím se o ně, ale mám jednu velkou výhodu, když se něco opravdu stane, dokážu zachovat chladnou hlavu a zasáhnout. Dokážu posoudit situaci, zda je namístě volat záchranku, jít k lékaři nebo vše zvládnout z pohodlí domova.
Pamatuji si, když na mě na sociálních sítích vyskočila fotka řvoucího dítěte sedícího na obrubníku, sopel až u kolen a na hlavě bouli. Tato fotka měla popisek od maminky, že dítě spadlo a jestli má jít k lékaři, že hrozně řve a ona neví, co má dělat. Najednou se ze všech jejich přátel i nepřátel na FB stali erudovaní lékaři, kteří jí radili, co má dělat, aniž by znali podrobnosti pádu nebo toho, co následovalo.
Bezmoc
Když si tuto situaci představím, napadá mě jediné slovo BEZMOC.
Bezmoc nejen toho vystrašeného dítěte, které spadlo, leklo se a bolí ho to. Potřebuje zoufale mámu, která ho pochová, pofouká bolístku a posoudí závažnost situace. S klidem a chladnou hlavou, aby dítěti poskytla pocit bezpečí.
Ale také bezmoc té vyděšené maminky, která má strach o své dítě. Neví, co má dělat, není tam nikdo, kdo by jí poradil. A tak místo toho, aby byla bezpečným přístavem a oporou pro své vyděšené dítě, tam stojí s telefonem v ruce, fotí jeho bouli a ptá se, co má dělat.
Nemusí to tak být. Stačí být připraven.
V žádném případě to nepíšu proto, abych soudila tu maminku nebo něco podobného. Vlastně bych jí měla poděkovat za to, že mi vnukla myšlenku a nápad, jak bych mohla ostatním maminkám pomoci tím, že jim předám své vědomosti.
Jaké by to bylo, kdyby všechny maminky a nejen maminky, ale všichni lidé, kteří se starají o děti, uměli poskytnout základní první pomoc? Svět by se stal o něco bezpečnějším místem.
Přála bych si, aby v případě, že se mým dětem něco stane v mé nepřítomnosti, se najde v jejich blízkosti člověk, který bude vědět, co v dané situaci dělat. Přáli byste si totéž? Aby Vám nebo Vašim dětem někdo uměl pomoct, když se něco stane? Abyste i Vy uměli pomoci Vašim dětem i těm ostatním? Na hřišti, na procházce, v lese nebo kdekoliv jinde?
Staňte se připraveným
Buďte připraveni na chvíle, kdy se Vaše dítě zraní. Buďte připraveni být pro něj v té chvíli oporou a zodpovědnou osobou, která dokáže zachovat chladnou hlavu a správně posoudit závažnost situace. K tomu Vám pomůže můj e-book zdarma. „Jak a kdy volat záchrannou službu“.
Dozvíte se, …
- jak reagovat.
- na co si dát pozor.
- jak posoudit závažnost úrazu.
- kdy jít k lékaři.
- kdy si zavolat záchrannou službu.
- kdy zůstat s dítětem v klidu doma.
Řekneme si, jak zavolat záchrannou službu a jak komunikovat s dispečerem na lince.
Nemusíte studovat vysokou školu, abyste dokázali poskytnout základní první pomoc. Já jsem ji studovala a tyto informace Vám ráda předám. Jasné, stručné, jednoduché.
Budete-li se chtít o první pomoci dozvědět víc, nebo raději snad všechno, můžete se pustit do e-booku „Být připraven“. V e-booku Vás provedu první pomocí tak, abyste dokázali zasáhnout v každé situaci u dětí všech věkových kategorií.
Nyní se můžete rozhodnout,
zda zůstanete
v klubu vyděšených
nebo vstoupíte
do klubu připravených.
Těším se na Vás v klubu připravených.
