Když jsem byla malá, bydleli jsme v paneláku, a když u nás někdo zazvonil, dívali jsme se z okna, kdo to je. Moje maminka byla vždycky hrůzou bez sebe, abychom s bráchou z okna nevypadli. Mně to tehdy připadalo úplně na palici. „Jak bych mohla z toho okna vypadnout? Ani se z něj nenakláním, jen jsem vystrčila hlavu,“ myslela jsem si. Navíc parapet mi byl asi tak po prsa.
„NEBOJ, NEVYPADNU!“ vždycky jsem ji ujišťovala.
„POČKEJ, AŽ BUDEŠ MÍT VLASTNÍ DĚTI! TAK TO POCHOPÍŠ!“ říkala mi.
Tuto větu jsem slýchala celkem často. Co bych na tom asi tak měla chápat, přehání.
Nepřeháněla. Dnes mám vlastní děti a už to chápu 😀
Z okna jsem nevypadla a naštěstí ani nic jiného (andělé při mně stáli). Dnes mám svoje vlastní děti a už rozumím tomu, proč se moje maminka tolik bála a co myslela tím, když říkala: „Počkej, až budeš mít vlastní děti.“ Dnes se bojím já, když mé děti stojí u okna, ani se nemusí vyklánět a já už je vidím na placku dole.
Taky to znáte? Když Vaše děti začnou skákat po posteli nebo se vrhnou střemhlav nebojácně do silnice. Bez zábran skáčou na trampolíně nebo v plné rychlosti napálí do zdi při hře na honěnou, protože se zrovna dívaly dozadu místo před sebe. Pro tyto i jiné případy jsem pro Vás vytvořila e-book Být připraven – první pomoc zaměřená na děti.
Jsou to zkrátka děti. Žijí teď, tady a nevidí nebezpečí. Nemůžeme jim bránit v jejich dovádění ani zabránit všem karambolům, i když mnohdy máme oči i vzadu. Myslím, že ani deset párů očí by nestačilo. Zkrátka karamboly k lidskému životu patří.
Nemusíme se jenom bát, můžeme se na to připravit
Strach sice nezmizí, ale lepé s ním budete umět pracovat, když budete vědět, že jste na úrazy svých dětí připraveni a víte, co máte dělat.
- Jaké jsou Vaše znalosti první pomoci?
- Co když Vám v noci začne alarmovat monitor dechu?
- Věděli byste, co dělat, když by Vaše dítě spadlo na hlavu?
- Umíte ošetřit tržnou ránu, která krvácí?
- Co dělat, když je dítě po pádu v bezvědomí?
- Co když na sebe převrhne hrnek s horkým čajem?
- Co když… doplňte si, co Vás napadne.
Takových situací může být nespočet. Některým z nich se dá zabránit prevencí, jiným bohužel ne. Jak na prevenci úrazů, intoxikací nebo popálenin si můžete přečíst v článku prevence úrazu.
Pamatuji si to jak dnes, když jsem se s manželem odstěhovala do Francie. Mojí první dceři byly teprve tři měsíce. Večer, když jsem ji chystala ke spánku, jsem zjistila, že má teplotu.
ÁÁÁÁ! PANEBOŽE, MÁ TEPLOTU 37,5°C, CO BUDEME DĚLAT???
Ozývala se mateřská panika. Moje dítě mělo poprvé teplotu. Co když se jí v noci rozjedou febrilní křeče. Neznám číslo na záchranku ve Francii. Hlavou se mi honily ty nejhorší scénáře.
A pak se ozval ten druhý hlas. Hlas rozumu a vědomostí. Klid, vždyť víš, co máš dělat. 37,5°C není nic hrozného. Čípky na srážení teploty máš v lékárničce, kdyby náhodou. Zvýšená teplota může mít několik příčin. Více o teplotě malých dětí si můžete přečíst tady.
Když víš, co máš dělat, je lehčí zachovat chladnou hlavu a být vědomou a zodpovědnou mámou pro své dítě. Jedině tak můžete pro své dítě v těchto situacích zůstat oporou a být tak jeho bezpečným přístavem s otevřenou náručí.
Když dítě cítí Vaši oporu a klid ví, že je v bezpečí. Když cítí Vaši nejistotu, strach a paniku ví, že je v nebezpečí a nemá se o co opřít.
Buďte připraveni!
Jak a kdy volat záchranku se dozvíš v mém E-BOOKU zdarma, který si můžeš stáhnout tady.
Chceš být připraven v každé situaci?
Kompletní kurz první pomoci nalezneš zde v podobě E-BOOKU Být připraven – první pomoc zaměřená na děti.
Jsem maminka dvou dětí původní profesí zdravotnický záchranář. Na rodičovské dovolené musím u malých či velkých karambolů svých dětí zasahovat téměř každý den. Sdílením znalostí o první pomoci zaměřené na děti pomáhám maminkám a dalším lidem, aby i oni byli na tyto situace připraveni.
Jsem autorkou ebooku Být připraven – první pomoc zaměřená na děti
Více o mě si můžete přečíst na stránce můj příběh